Historie obce

Název obce byl s největší pravděpodobností odvozen od lípy, kterých zde bývalo velké množství. Jedna z těchto dávných starých lip stála na okraji hráze rybníka Silniční a její zajímavostí je, že byla zachycena i ve filmu Postřižiny, který byl natáčen v nedalekých Dalešicích. Stará lípa byl strom chráněný státem a dle historie z kroniky Lipníka se jednalo o poslední strom bývalého lipového lesa, který šlechta postupně od roku 1100 do roku 1400 mýtila, aby zde založila kolem kostela na návrší nad potokem Mocla osadu. Tuto novou osadu zakládali lidé, kteřé žili nedaleko v tvrzích Proklaty, Potvrzník a Lhota. Postupně si stavěli kolem kostela dřevěné domy a založili zde novou osadu, které odvodili název z vykáceného lipového lesa - Lipník. Předpokládá se, že tato lípa byla poslední lipou z lipového lesa a její stáří se odhaduje na 650 - 700 let.

V listinách z roku 1237 a 1239 je jako svědek Ctibor z Lipníka a v roce 1238 je uváděn farář z Lipníka Walther. V roce 1348 vlastnil ves Lipník Henslín z Jackova. Dvůr ve vsi patřil Oldřichovi z Račič. Majitelé se po celé 14. a 15. století rychle střídali. Stejná situace byla i na počátku 16. století. V roce 1535 prodal Jan Hořický z Hořic Lipník Václavu Chroustenskému z Malovar a tak se Lipník stal součástí myslibořického panství.

Přibližně od 17. st. se půda začíná rozdělovat mezi jednotlivce a uvádí se, že v roce 1672 byli ze starých usedlostí 4 celoláníci a 1 čtvtláník; roku 1749 byli v Lipníku 4 celoláníci a 10 půlláníků. V tomto období jsou také písemné doklady o mlynáři na Kopytě.

Obec Lipník měla roku 1776 celkem 20 domovních čísel, které obývali:
Č. 1 - Jan Vlček, půlláník
Č. 2 - Jan Mikeš, půlláník
Č. 3 - Josef Gregor, celoláník
Č. 4 - Matěj Skoumal, celoláník
Č. 5 - Matěj Žebráček, obecní pastýř
Č. 6 - Jakub Šebesta - půlláník
Č. 7 - Václav Skoumal - půlláník
Č. 8 - Jan Florián - půlláník
Č. 9 - Jan Švehla, půlláník
Č. 10 - Anna Procházková, půllánice
Č. 11 - Josef Stania, půlláník
Č. 12 - Josef Tretera, tesař
Č. 13 - Jan Vlček, půlláník
Č. 14 a 15 - obyvatelé neuvedeni
Č. 16 - zbořený domek
Č. 17 - Josef Votava, půlláník
Č. 18 - František Svoboda, půlláník
Č. 19 - Jiří Svoboda, celoláník
Č. 20 - Vojtěch Vydra, mlynář pod Kopytem

 

Za nejstarší rody jsou dle obecní kroniky považovány:

rod Skoumalův - č. 4, připomíná se již v roce 1672 a zachoval se téměř 300 roků
rod Mikešův (č. 6), Floriánův (č. 8) a Procházkův - zachovaly se téměř 200 roků
rod Svobodův (č. 25) a Votavův - zachovaly se 150 roků.